Bezdětná sousedka

Jedna cikánka měla devět dětí a když se jí narodilo desáté, rozhodla se, že si ho už nenechá, protože by ho nemohla uživit, nedostala by na něj přídavky atd. Ale co s ním? Najednou si vzpoměla, že její sousedka nemůže mít děti, tak že jí ho dá. Přišla za sousedkou, paní Novákovou, a řekla jí: „Paní Nováková, vy jste taková milá paní, nechtěla byste moje děcko? Já jich mám už hodně, vy nemáte žádné a jistě by se u vás mělo dobře.”
Paní Nováková chvíli váhala, ale nakonec si dítě vzala. Bylo zrovna před Vánocemi, klid, pohoda. Uplynul rok a ve stejnou dobu, zase o Vánocích, přišla cikánka za paní Novákovou s dalším děckem a znovu říká, jak je ten její divoký a že se to zase stalo a ona, že si to děcko nemůže nechat.
Paní Nováková opět váhá, ale nakonec se rozhodne a dítě si vezme. Uplyne další rok, opět před Vánocemi, tatáž situace, další děcko. Cikánce už to je trapné jít za paní Novákovou, a tak pošle cikána, ať jí ho zkusí vnutit.
Cikán tedy zazvonil u Nováků s dítětem v náruči a začal starou písničku, jestli by... a když jsou ty Vánoce. Paní Nováková na chvíli odešla a pak odmítla: „Pane Baláž, děkujeme, ale my jsme se s manželem dohodli, že letos budeme mít kapra!”